mapa

Změna velikosti písma

Fulltextové vyhledávání

Drobečková navigace

Úvodní stránka > Spolky a kluby > Sbor dobrovolných hasičů

Sbor dobrovolných hasičů

Vznik a počátky Sborů dobrovolných hasičů

Protipožární opatření byla součástí cechovních pořádků ve městech, ale byla i předmětem instrukcí zeměpanských jihočeských rodů Rožumberků a Švarcnberků na venkově. To proto, že požáry ohrožovaly majetky prostého lidu i vrchnostenské. Známé jsou též Tereziánské a Josefinské patenty o protipožárních opatření z druhé poloviny 18.století. První požární sbor v Čechách byl založen v Praze v roce 1853.
Důležitým datem našeho regionu je den 27.listopad 1898, kdy se zástupci 12 hasičských sborů z obcí bývalého sousedního okresu Lomnice nad Lužnicí rozhodli založit svou hasičskou župu se sídlem v Lomnici nad Lužnicí s pořadovým číslem 106. Tato župa se pak stala součástí Zemské ústřední hasičské jednoty v Praze.

Založení Hasičského sboru v Neplachově

Dne 18. ledna 1897 zaslala Obec Neplachov Okresnímu hejtmanství v Třeboni novou upravenou verzi stanov v nichž už respektovala §4 zákonného znění, načež bylo panu Josefu Šafářovi starostovi v Neplachově dne 3.2. 1897 sděleno, že zřízení spolku pod názvem Sbor dobrovolných hasičů v Neplachově dle stanov z 18. ledna 1897 zde došlých se povoluje.
Velmi kvalitním zdrojem informací o činnosti Sboru dobrovolných hasičů v Neplachově v období prvních 30ti let od jeho založení je kronika pana Františka Krejčího, řídícího učitele v Neplachově, dlouholetého funkcionáře sboru, která je součástí knihy jednatelské, vedené od roku 1925 až do roku 1938. Kronika v úvodu jako vyjádření vznešené myšlenky hasičské vytyčuje motto: " Bližnímu k ochraně- vlasti k obraně". Chránit majetek a zdraví svých bližních, bránit svatá práva svého národa.
Duší sboru byl od samého počátku učitel Ludvík Žák, který byl později jmenován čestným členem sboru. Druhým čestným členem sboru byl jemnován rolník Jan Filip, který v roce 1927 ukončil svou životní pouť.
Tak jak stanovil zákon, veškerou výzbroj zakoupila obec, včetně čtyřkolové ruční stříkačky, kterou obec vlastnila již dříve a kterou nyní sboru předala. Sboru měl zpočátku 24 členů a 33 přispívajících. Po celou dobu tohoto období měl sbor devítičlenný výbor, který se dle aktuálních potřeb scházel a řešil problémy. Zejména v začátcích činnosti bylo konáno mnoho praktických cvičení. Po zřízení státu se vžila, po vzoru sokolském, cvičení sekyrková, jakási nápodoba pořadových cvičení. Na popud župního vedení vyslal v roce 1924 sbor svého člena Josefa Veselého do Krajinské školy v Českých Budějovicích. Další dva členové se zúčastnili župní školy.

Zápisník

Období 30. a 40. let

      Po celé období byl sbor spravován zvoleným devítičlenným zastupitelstvem. Pokud jde o účast sboru v oblasti jemu vlastní tj. při záchraně majetků spoluobčanů, případě požáru, zasahoval sbor doma v obci v tomto období třikrát. V roce 1926 při požáru stohu slámy č.p. 29 u Josefa Čápa. Dne 18. září 1928 vypukl požár při mlácení na statku tehdejšího starosty obce pana Tomáše Zajička. Stříkačka místního sboru nestačila svým výkonem k lokalizaci ohně. Až teprve zásahy sborů Ševětín, Mazelo, Dynín a hlavně Českých Budějovice dokázaly oheň zkrotit natolik, aby obytné budovy všech sousedních usedlostí byly uchráněny. Byl to teprve tento velký oheň, který urychlil úvahy o nutnosti nákupu výkonnější hasící techniky, především výkonnější stříkačky vybavené již motorovým čerpadlem. O nákupu stříkačky se rozhodovalo na několika společných schůzích sboru, obecního zastupitelstva a zástupců dodavatelských firem. Nakonec byl dodán stroj od firmy Ing.Holeček s dvouválcovým motorem o síle 26 HP. Toto se setkalo s velkou nevolí členů sboru, kteří prosazovali stroj od firmy EBERT.

Období 50. a 60. let

      Zcela nepřirozené a nesmyslné členění lidí, dříve si rovných na malé a střední, kteří mohou vytvářet novou společnost a na velké zvané potupně kulaky se nemohlo neprojevit na snížení společenské aktivity a na výrazném poklesu hospodářské kapacity obce, kdysi tak nadprůměrně produktivní. Přesvědčivým důkazem vytrvalé houževnosti a nezdolného optimismu všech občanů obce, i členů hasičského sboru je skutečnost, že přes tyto objektivní negativní tendence udržely v sobě zdravé jádro lidské aktivity, které nedovolilo zvítězit pasivitě a rezignaci. V těchto letech o nichž nejsou žádné záznamy, zcela nepochybně nemohla zaniknout činnost hasičů. Musela existovat protipožární prevence, ochrana proti požáru v nově se rodících zemědělských družstvech, odborná výchova členů požárních sborů, zvyšování úrovně hasící techniky, soutěže. Nebyli bezejmenní, pouze o nich nevíme, tím záslužnější byla jejich práce.

lístek - zápis

Období 70. a 80. let

      Charakteristickým rysem práce místní jednoty v tomto období přejmenované na ČSPO Neplachov je skutečnost, že ve vedoucích funkcích předsedy jednoty se projevovala značná kádrová stabilita. Vystřídali se v ní pouze čtyři lidé:

Jan Švec   (1963-1976)
Jan Benda   (1977-1985)
Jan Bílý   (1986-1998)
Zdeněk Brčák   (1999 - současnost)


      Pravidelnou součástí práce místní jednoty se stala příprava a zdokonalování se v odborné vyspělosti všech členů, především členů požárních družstev, většinou devíti nebo jedenáctičlenných formou cvičení, poplachových simulací, školení apod. Práce členů místní jednoty PO se projevovala jako už tradičně od založení sboru také v oblasti celospolečenské, účastí na akcích pořádaných místní samosprávou, nebo jinými organizacemi Národní fronty, či hospodářskými. Brigádní výpomoc členů jednoty měla svůj význam v životě obce a zlepšovala hmotnou a kulturní úroveň občanů.
      Asi v polovině 70. let došlo k vybavení sboru přenosnou motorovou stříkačkou PS 12. V roce 1980 dovybavení automobilovým speciálem zahraniční výroby (NDR) IFA W50L.Toto si vyžádalo vybudování příslušné garážovací kapacity, takže vznikla potřeba rozšíření zbrojnice. Její přestavba se stala úkolem sboru, který byl sice s obtížemi, ale přece jenom úspěšně splněn.

 

hasiči historie

 

hasiči historie

90. léta a současnost

      Období sametové revoluce v listopadu 1989 a pád totalitního režimu se na činnosti místního sboru téměř neprojevilo, snad jen ve znění dikcí zápisů ze schůzí, z nichž je ale zřejmé, že nedošlo k žádnému přerušení činnosti ani k jejímu oslabení. Povinnost ustanovení požární jednotky přešla na nové obecní úřady se stejnými úkoly jako dříve měly národní výbory.
      Dne 3.března 1995 obdržela místní organizace SDH bezúplatným převodem od Sboru v Týně na Vltavou cisternové auto CAS 25. Tím se stalo dokončení přístavby garáže v hasičské zbrojnici ještě naléhavější, protože jedno auto muselo být garážováno v cizím objektu.

90. léta

Toto polistopadové období je poznamenáno rozsáhlou generační výměnou. Bylo tedy nutné nahradit zkušené pracovníky novými mladými lidmi, což se neobešlo vždy bez problémů. Současné složení výboru SDH Neplachov:

Zdeněk Brčák   starosta sboru
Josef Filip   náměstek starosty
Libor Dušák   velitel jednotky
Luboš Zeman   jednatel
Jan Zeman st.   pokladník


      Velkým mezníkem v činnosti sboru byly práce při povodních v srpnu r. 2002, které přímo zasáhly naší obec v podobě vylití koryta Neplachovského potoka a přímo při účasti na záchranných pracích povodněmi těžce postižených Českých Budějovicích.

povodeň

povodeň

Jednou z velkých akcí prováděných místním sborem za spoluúčasti Obecního úřadu je od roku 2000 pořádání "Svatováclavského hasičského klání", které probíhá pravidelně každoročně v měsíci září.V letošním roce se uskuteční již 5. ročník této soutěže, zařazené do Velké ceny SHČMS okresu České Budějovice. Tato akce je kladně hodnocena, čehož je důkazem velký počet zúčastněných družstev a její oblíbenost.      

poháry pro vítěze